Maurice Bouchor
(1855‒1929)
Händel
Dál nebe rozpni se, ty ustup, moře!
Mé srdce neobsáhne vesmír celý,
já vstoupím v síle, v pyšném smíchu smělý
v žár Herakla, zkad božství vzplála zoře.
Já prch', by nestihlo mne noci hoře,
šel stezkou příkrou, kde plá Olymp skvělý,
já vstoupil, bozi vlídně na mne zřeli,
číš nesmrtelná krouží v nebes dvoře.
A duše houslí, oboe a fletny
se mísí ve sbor hluboký a četný,
jenž pěje lásku čistou, souzvuk dávný.
Co trouby jek fanfarou zvučnou jásá,
pln ducha tvého, silný mistře slavný,
kol spravedlnost bohů v pýše hlásá.
Převzato z antologie “Moderní básníci francouzští”.
Vybral a přeložil Jaroslav Vrchlický (1853‒1912).
Vydal Josef Richard Vilímek (1835‒1911)
v Praze v roce 1893 nebo 1894 (v knize otištěná
předmluva Jaroslava Vrchlického je opatřena
časovým údajem „v září 1893“); str. 78.
* * *