Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)
na tomto místě, čili na samém začátku členského cirkuláře, byla v zářijových vydáních pravidelně umístěna pozvánka na podzimní seminář ČHäS. Tentokrát zde pozvánka chybí, což znamená, že se letos podzimní seminář neuskuteční. Důvodem jsou náročné přípravné práce směřující k tisku jubilejní publikace věnované 30. výročí založení ČHäS v Praze dne 28. března 1990. Aktuální informace o publikaci (“almanachu”) naleznete dále v tomto cirkuláři. – Bude-li vše probíhat dle plánu, obdržíte almanach zároveň s prosincovým cirkulářem. Oficiální prezentace almanachu by měla proběhnout, jako součást oslavy jubilea, přesně v den výročí, tj. v sobotu 28. března 2020, na zámku v Hostivici u Prahy, s jehož vlastníkem, Městem Hostivice, v současné době jednáme. K oslavě jubilea ČHäS na hostivickém zámku, jejíž součástí bude i komorní koncert se skladbami G. F. Händela a jeho současníků a “hudební překvapení”, budou fyzicky i elektronicky rozeslány zvláštní pozvánky obsahující podrobný rozpis programu a organizační pokyny.
Ve dnech 26. – 28. července 2019 podnikli předseda a technický ředitel ČHäS okružní automobilovou cestu po trase Praha – Český Krumlov – Třeboň – Police u Jemnice – Znojmo – Jaroměřice nad Rokytnou – Praha. První den cesta probíhala v jasném, rekordně horkém počasí tropického charakteru, druhý den v dešti a v dešťových přeháňkách, třetí den pod zataženou oblohou. Cílem této náročné cesty byly návštěvy dvou významných tuzemských händelovských produkcí: scénického provedení operního prologu “Terpsicore”, HWV 8b, v barokním divadle státního hradu a zámku v Českém Krumlově v rámci 28. ročníku tamního Mezinárodního hudebního festivalu (Musica Florea/Marek Štryncl, režie: Helena Kazárová – 26. července; další termín: 25. července) a scénického nastudování oratoria “Saul”, HWV 53, v bývalé jízdárně kláštera Louka na předměstí Znojma v rámci 15. ročníku Hudebního festivalu Znojmo (Czech Ensemble Baroque/Roman Válek, režie: Tomáš Pilař [nar. 1988], současný šéf plzeňské opery – 27. července; další termíny: 25., 28. července). Zatímco českokrumlovská “Terpsicore” usilovala, již s ohledem na místo konání, o maximální uplatnění zásad historicky poučené interpretační praxe – a pod suverénním vedením Marka Štryncla a Heleny Kazárové ožilo divadlo nanejvýš obdivuhodnými výkony pěveckých sólistů, sboristů, tanečního souboru i orchestru –, nesla se znojemská inscenace Händelova “Saula”, jakkoliv pevně zakotvená v “autentické” interpretační poloze, na vlnách fundované režisérské fantazie, jež dala nahlédnout do netušených významových vztahů a souvislostí čerpajících z libreta oratoria. K atraktivnosti nastudování přispěla nemalou měrou účast kontratenoristy Andrease Scholla v roli Davida a basbarytonisty Adama Plachetky v roli Saula. Svým celkovým rozsahem představuje triumfální znojemský “Saul” bezpochyby vůbec největší produkci jakéhokoliv Händelova díla v historii Čech a Moravy.
V posledním členském cirkuláři (ze dne 21. června 2019) jsme se v souvislosti s knihou věnovanou Napoleonovu synovi Orlíkovi zmínili o Vlastním životopisu Václava Jana Tomáška přeloženém a uspořádaném Zdeňkem Němcem (1914–1945; bestiálně umučen nacisty), vydaném roku 1941 (1942?) nakladatelstvím Topičova edice v Praze – konkrétně o vídeňském provedení oratoria Georga Friedricha Händela “Samson” dne 16. října 1814, které autor životopisu navštívil. Podívejme se na dotyčné stránky opět a ocitujme z nich to, co je pro nás i dnes zajímavé či poučné. O předmětném uvedení oratoria se kupříkladu dozvíme (str. 140), že „sbory, složené z více než 400 osob, byly náležitě nacvičeny; jinak se odbyla celá produkce zcela nerušeně. Mosel [Ignaz Franz Mosel; 1772–1844] řídil dílo obratně a orchestr doprovázel sólová místa se vzornou umírněností, stejně jako rozvinul neslýchanou sílu při tutti-větách.“ Následně se Tomášek svěřuje: „Naslouchaje oratoriu, přesvědčil jsem se, že hudba ze všech krásných umění působí na člověka nejmocněji; neboť i když hromadná piana hrozí oslabiti veškerý puls, fortissimo přivodí opět nejvyšší vzrušení.“ (Str. 140–141.) K samotnému oratoriu zaujímá pisatel takovéto stanovisko (str. 141–142): „Soudíme-li z mnohých okras u arií a hojně užívaných předjímek u melodického závěru, zdá se být Samson jednou ze starších skladeb Händlových [zde se Tomášek mýlí]. Toto oratorium má jednu velkou vadu: je totiž namnoze neseno jednotvárným, truchlivým tónem a tak musí unuditi každého, kdo se nevyzná v kontrapunktu; nemohu proto schváliti volbu tohoto oratoria pro tak různorodé posluchačstvo. Při tak velkém počtu Händlových oratorií by se jistě nalezlo jiné, daleko působivější. – Mosel přeložil anglický text a za to mu musí být německý hudební svět vděčen; ale že zesílil původní instrumentaci moderním způsobem, ba na jednom místě dokonce užil velkého tureckého bubnu, z toho se nemůže těšit žádný rozumný člověk, protože Händlovy skladby naprosto nesnesou spojení s novodobými technickými efekty. Hudebně přechodná doba nemá také co mluvit do pevného organického díla, jakým jsou Händlovy skladby, nýbrž měla by jen naslouchat a shlížet se v nich, aby svůj nesprávný směr co nejdříve opustila. […] Po posledním akordu jsem opouštěl jízdárnu [tj. místo provedení oratoria] plně přesvědčen, že se na Händlových oratoriích nesmí nic měnit, nýbrž že musí zůstat zachována jejich původní prostota.“ Dne 22. listopadu 1814 zavítal Tomášek do vídeňské dvorní knihovny, kde ho upoutaly především Händelovy partitury. V citovaném životopisu uvádí (str. 174), že se jejich počet tehdy pohyboval kolem tří a třiceti – „mezi nimi byla nejen většina jeho oratorií, nýbrž i dvě opery, vedle několika duet pro dvoje housle nebo hoboje a jednoho koncertu pro harfu, na kterou byl svého času Händel snad největším mistrem [o Händelově hře na harfu není nic známo]. Vydání partitur jistě předčí všechna nová vydání podobných hudebních děl krásou vyrytí i papírem.“
Velká část členů doposud neuhradila členský příspěvek ČHäS za rok 2019! Úhradu příspěvku lze pohodlně provést přes internetové bankovnictví. Z důvodu identifikace platby je nutné příslušné údaje předem nahlásit předsedovi ČHäS (telefon: 266712203, 737189747; e-mail: “info@haendel.cz”). Číslo bankovního účtu ČHäS, vedeného u Československé obchodní banky: 479049323/0300.