v příloze zasíláme pozvánku na VIII. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne v pondělí dne 8. listopadu 2010 od 18.00 hodin již tradičně v učebně č. 19 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 – Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C"). Název semináře zní: "Císařští kapelníci a vicekapelníci na habsburském vídeňském dvoře v 17. století". Přednášet bude PhDr. Radek Menoušek, muzikolog, hudební skladatel a barokista, řádný člen ČHäS. Vstup pro všechny zájemce zdarma. Účastníci semináře stráví tentokrát čas ve vybrané společnosti císařských kapelníků a vicekapelníků působících v 17. století na habsburském dvoře ve Vídni a poslechnou si reprodukované ukázky z hudby, která v daném prostředí zněla. Jelikož Rakousko sousedí bezprostředně s Itálií, projevil se zde vliv barokního slohu velmi intenzivně již v 1. polovině 17. století. K rozvoji hudby a poskytování prostředků na ni přispělo i to, že někteří panovníci z rodu Habsburků nalezli v hudbě mimořádné zalíbení a byli v ní důkladně vzděláváni. Proto se Vídeň záhy stala nejen vyhlášeným hudebním centrem zaujímajícím přední postavení v rámci Evropy, ale proslula i nákladnými uvedeními oper, oratorií a dalších hudebních žánrů s početným vokálním i nástrojovým provozovacím aparátem. Velkým milovníkem hudby, zejména pak italské opery, a plodným skladatelem byl čtvrtý syn Ferdinanda III. (1608‒1657; vládl 1637‒1657): Leopold I. (1640‒1705; vládl 1657‒1705) – hudební kultura v době jeho panování bude ústředním tématem přednášky. – Rádi bychom uvítali zvýšený zájem o seminář ze strany našich členů, neboť nízký počet posluchačů bývá velmi demotivující, a to nejen pro pořadatele (přednášející, vesměs renomovaní odborníci, nedostávají za odvedenou práci žádný honorář!). Apeluji proto především na pražské členy ČHäS, aby si ve svém rozvrhu vyčlenili potřebný čas a pozvali také své přátele a známé! Od návštěvníků semináře v žádném případě nevyžadujeme aktivní účast – stačí jen, když přijdou a budou přednášku sledovat v roli posluchačů…

V rámci letošní Letní školy barokní hudby v Kelči (u Valašského Meziříčí), proběhnuvší ve dnech 6. ‒ 15. srpna, bylo nastudováno Händelovo oratorium "Israel in Egypt" ("Izrael v Egyptě"). Lektoři, frekventanti a hosté Školy toto nesmírně náročné dílo provedli v závěrečných dnech svého intenzivního pracovního soustředění, s nadšeným ohlasem, na třech veřejných koncertech: ve Sněmovním sále státního zámku v Kroměříži (13. srpna), v poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně (14. srpna) a v kostele sv. Petra a Pavla v Kelči (15. srpna). – Letní školy barokní hudby v Kelči (předtím v Rajnochovicích), iniciované dirigentem a sbormistrem Romanem Válkem (řádným členem ČHäS), jsou typem workshopu se zaměřením na realizaci velkých vokálně-instrumentálních děl starších slohových období, zejména baroka, v souladu se zásadami historicky poučené interpretace. Jsou určeny především pěvcům a instrumentalistům, kteří již mají zkušenosti s provozováním staré hudby. Vyučují se všechny umělecké kategorie podílející se na uvedení konkrétního díla; praktickou výuku doplňují tematické přednášky i podnětné rozhovory s lidmi pohybujícími se v oblasti staré hudby. Nejdůležitějším přínosem je pro frekventanty Školy společný nácvik rozměrné skladby pro sóla, sbor a orchestr včetně zkušeností získaných při spolupráci s dirigentem a velkým hudebním tělesem.
Na pozvání pořadatelů Školy přednesl předseda ČHäS v sále kelečského Kulturního domu dne 14. srpna příspěvek na téma Georg Friedrich Händel – slavný rodák z Halle nad Sálou, zohledňující letošní 325. výročí skladatelova narození. Během dvouhodinové přednášky seznámil početné a pozorné publikum nejen s bohatou historií Händelova rodiště a tamními händelovskými památkami, ale pokusil se také objasnit, na základě nejnovějších poznatků, problematiku mistrova rodokmenu (s domnělými českými kořeny). Zvláštní pozornost věnoval knihám tištěným v Halle v 18. století: české bratrské bibli (1722) a spisům Jana Ámose Komenského (1592‒1670) – "Historia Fratrum Bohemorum" (1702), "Panegersia" (1702).

Dne 17. července 2010, cestou na Hudební festival Znojmo, se předseda ČHäS a zakládající člen Josef Průcha zastavili na Starém zámku v Jevišovicích (nedaleko Znojma), kde si v doprovodu kurátora PhDr. Františka Malého (srov. s členským cirkulářem ze dne 6. prosince 2007) prohlédli, v přízemí severozápadního křídla, händelovské provozní materiály (hlasy) tvořící součást známé hudební sbírky ze zámku v Náměšti nad Oslavou, založené Jindřichem Vilémem hrabětem Haugwitzem [blíže viz studii Pavla Polky "Jindřich Vilém hrabě Haugwitz (1770‒1842) a jeho vztah k dílu hudebního skladatele Georga Friedricha Händela", vydanou ČHäS v roce 1999; její text je vystaven na webových stránkách ČHäS: "Dokumenty" – "Články a studie"]. Dotyčné notové rukopisy, sestávající z Händelových sborových kompozic, jsou uloženy, ve společnosti provozních materiálů k dílům jiných "náměšťských" autorů, ve speciálně zhotovených archívních krabicích. Starý zámek v Jevišovicích spravuje Moravské zemské muzeum v Brně, jež do jeho prostor umístilo několik stálých expozic, mimo jiné depozitář historických hudebních nástrojů. Tatáž instituce uchovává kromě "jevišovických" provozních materiálů rovněž partitury z náměšťské hudební sbírky: ty bychom nalezli v Oddělení dějin hudby (Brno, Smetanova 14/756).

Předseda ČHäS a řádný člen Petr Tylínek putovali dne 26. července 2010 ve vesnici Vysoká (německy zvané Neudorf; místní část obce Malá Morava – Klein Mohrau), ležící na svahu Sviní hory v pohoří Králický Sněžník, po stopách rodu hudebního skladatele Franze Petera Schuberta (1797‒1828). Narodil se zde jeho otec, Franz Theodor Florian (1763‒1830), který z rodného kraje odešel již asi roku 1779, nejprve do Brna, nakonec do Lichtentalu na předměstí Vídně: tam spatřil světlo světa jeho slavný syn. Z Vysoké prokazatelně pocházelo, ze strany otcovy, několik generací skladatelových předků. Děd, sedlák (a údajně též vojenský muzikant) Carl Schubert (1723‒1787), se na Vysoké stal rychtářem; vlastnil dokonce malý statek, jehož nepatrné zbytky lze dodnes rozeznat v terénu jihovýchodně od místní kaple Nejsvětější Trojice (s informativní výstavkou věnovanou Franzi Schubertovi a jeho rodu; prohlídka vnitřku kaple po předchozí dohodě na telefonním čísle 604930516 nebo 724186911). Zmíněný děd nechal v roce 1780 postavit, na své náklady, na osamělém místě v kopcovité krajině mezi Vysokou a Vysokými Žibřidovicemi (Hohenseibersdorf) pískovcovou sochu znázorňující Krista na hoře Olivetské… Skladatel Franz Schubert hrával z partitury Händelova oratoria, přičemž nejednou vykřikl: "Ach, to jsou ale smělé modulace! Něco takového by našince nenapadlo ani ve snu!"

Pročítáme-li obsáhlý román slavné francouzské spisovatelky George Sandové Consuela ("Consuelo"; vyd. 1842‒1843: na pokračování v "La Revue indépendante"), několikrát se na jeho stránkách setkáme se jménem Georga Friedricha Händela. Děj románu, odehrávající se přibližně od roku 1738 či 1739 do 40. let 18. století, situovala Sandová (Amantine Aurore Lucile Dupinová, provd. baronka Dudevantová; 1804‒1876) nejprve do Benátek, pak na Obří hrad v Čechách (= hrad Rýzmberk u Kdyně/Koutu na Šumavě), dále do Vídně a nakonec opět na Obří hrad. Hlavní hrdinkou je chudá, zázračně nadaná zpěvačka Consuela, osiřelá ctnostná dívka, která studuje hudbu u věhlasného skladatele Nicoly Porpory (Nicola Porpora; 1686‒1768). V knize defiluje řada význačných hudebníků tehdejší doby; vedle Porpory připadá nejdůležitější role Franzi Josephu Haydnovi (1732‒1809). – Román vyšel (zkráceně) v Nakladatelství Svoboda v Praze roku 1988, v překladu Drahoslavy Janderové. Händelovo jméno zde objevíme na stranách č. 217 (kapitola XXXIX), 234 (kapitola XLII), 358 (kapitola LXV) a 428 (kapitola LXXVII). Na straně 358 Nicola Porpora mj. prohlašuje: "… Nad Händelem nikdo nezvítězil a ani nezvítězí. Znám Händela a vy ho ještě neznáte. Je nejlepší z nás a přiznávám to, třebaže jsem měl v době bláznivého mládí také tu troufalost se s ním měřit. Rozdrtil mě, tak to muselo být a bylo to správné. … Händel je, dokonce v opeře, lepší než všichni skladatelé minulosti i přítomnosti."