Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)
díky iniciativě ČHäS z konce roku 2005 se Orchestr Atlantis, Praha, zúčastnil, za řízení svého vedoucího Vítězslava Podrazila, tajemníka ČHäS, XV. ročníku festivalu Uprostřed Evropy ("Mitte Europa"): představil se koncertem "Genius loci" dne 20. července 2006 v luteránském farním kostele v přívětivé obci Pilgramsreuth, místní části města Rehau v Horních Francích (při české hranici nedaleko Aše). Vystoupení s hudbou Georga Friedricha Händela, Františka Ignáce Antonína Tůmy (1704‒1774) a Jana Dismase Zelenky (1679‒1745) bylo v zaplněném kostele, významné gotické stavební památce (vybavené barokním zařízením), přijato s vřelým nadšením a projevy uznání na adresu všech účinkujících.
Dne 29. července 2006 podnikl předseda ČHäS průzkumně-dokumentační cestu po stopách rytířské rodiny von Haugwitz-Beerberg, z níž pocházel zvěčnělý pan Eberhard (1931‒1999), v letech 1996‒1999 zahraniční řádný člen ČHäS, choť současné členky paní Henrietty, roz. hraběnky de Barbe, hlavní sponzorky Společnosti. Eberhard von Haugwitz-Beerberg se narodil v dolnoslezských Pilchowicích (německy Mauer) a vyrůstal na zámku v Beerberku – dnes Baworowo, místní část městečka Leśna (něm. Marklissa). Leśna se nachází na polském území u tzv. Frýdlantského výběžku v těsné blízkosti české hranice. Po "hospodaření" státního statku (PGR = Państwowe Gospodarstwo Rolne) a zejména po požáru v létě 2004 zůstaly ze zámku pouze staticky zabezpečené holé zdi bez střechy se zazděnými otvory v přízemí; bezprostřední okolí je rovněž zpustlé, bývalý hospodářský dvůr opuštěn… Dle dostupných údajů inicioval stavbu kdysi elegantního zámku, či spíše zámečku, v roce 1800 Hans von Bissing. Sňatkem (1861) Heinricha Gottharda Friedricha von Haugwitze (1827‒1865) s Marií Augustou svob. paní von Bissing (1842‒1915) přešel statek do vlastnictví rytířů von Haugwitz-Lehnhaus z nedaleké Wleně (Wleń, něm. Lähn). Jak předseda ČHäS posléze zjistil, váží se händelovské souvislosti i ke zřícenině hradu Świecie (něm. Schwertburg) ležící několik kilometrů jihovýchodně od městečka Leśna: v letech 1719‒1725 držel tehdy ještě obývaný hrad známý hrabě Jakob Heinrich von Flemming (1667‒1728), polní maršál a vedoucí kabinetní ministr saského kurfiřta. Jeho korespondence z let 1719‒1724 obsahuje cenné informace týkající se G. F. Händela. Úryvek z maršálova dopisu slečně Petronille Melusině von der Schulenburg (1693‒1778), skladatelově žačce, ze dne 6. listopadu 1719 cituje Romain Rolland (1866‒1944) ve svém "Händelově portrétu" (1910; viz Romain Rolland: "Hudebníkova cesta do minulosti", Praha 1962; str. 57; udáno je nesprávné datum dopisu: "6. října 1719"). Fotografie zříceniny zámku Beerberg, pořízená dne 29. července 2006 předsedou ČHäS, je umístěna v internetové verzi tohoto členského cirkuláře.
Během pobytu v Bardejově ve dnech 16. ‒ 18. srpna 2006 "zmapoval" předseda ČHäS stopy Christopha Händela (1644‒?), bratrance G. F. Händela ze strany otcovy – syna skladatelova strýce Christopha (1612‒1678). Dotyčný Christoph Händel je ve východoslovenském Bardejově, kde se – v souladu s rodovou tradicí – živil jako konvář, doložen v letech 1674‒1685; se svou rodinou žil v dnešní ulici "Veterná" ("Větrná"), dle charakteru městské zástavby na její jižní straně. Ačkoliv původem luterán, v katolickém Bardejově (obydleném karpatskými Němci – název: Bartfeld) konvertoval ke katolické víře. V tamním chrámu sv. Jiljí byly pokřtěny jeho děti Regine (1675), Friedrich (1677) a Johannes Christophorus (1680). Po roce 1685 se stopy Christopha Händela a jeho rodiny v Bardejově zcela ztrácejí… Velmi překvapivý objev Händelova bardejovského bratrance zveřejnila Elfriede Baars v sešitě č. 13 (2006) hallského genealogického a vlastivědného spolku Ekkehard, nazvaném "Die Familie Händel und Halle" (článek "Christoph Händel – ein Ableger der Familie in Oberungarn", tj. "Christoph Händel – rodová odnož v Horních Uhrách"; str. 45‒47). Několik snímků z fotografické dokumentace zhotovené předsedou ČHäS v Bardejově dne 17. srpna 2006 je zařazeno do elektronické verze tohoto členského cirkuláře.
Jak bylo naznačeno v členském cirkuláři ze dne 21. června 2006, přinesla návštěva zástupců ČHäS na letošním hallském Händelově festivalu dvě významné akvizice do sbírkového fondu Společnosti:
Odlitek sádrového modelu pro Händelův pomník na Tržním náměstí v Halle nad Sálou. Sádrový model, odlitek č. III/IV z roku 2004 (výška: 55,7 cm; povrch opatřen bílým latexovým nátěrem), převzal předseda ČHäS dne 13. června 2006 jakožto dar hallského Händel-Hausu od zástupce jeho ředitele, pana Gerta Richtera. Originál sošky, poskytující základní představu o budoucím nadživotním bronzovém pomníku ve tvaru celé postavy (slavnostně odhaleném dne 1. července 1859), jenž dosud patří k hlavním symbolům skladatelova rodiště, vytvořil, patrně v roce 1856, autor pomníku, berlínský sochař Hermann Rudolf Heidel (1810‒1865).
Faksimilní vydání proslulé hallské kroniky Johanna Christopha von Dreyhaupta. Barokně mnohomluvný název monumentální kroniky, zakoupené dne 10. června 2006 za 255 eur (7.267,50 Kč; č. 363 z celkového počtu 400 exemplářů), zní: "Pagus Neletici et Nudzici, Oder Ausführliche diplomatisch=historische Beschreibung des … Saal=Creyses, Und aller darinnen befindlichen Städte … und Dörffer, Insonderheit der Städte Halle, Neumarckt, Glaucha, Wettin, Löbegün, Cönnern und Alsleben" ("Župa Neletická a Nudická aneb Zevrubný diplomaticko-historický popis … Sálského kraje a všech tamtéž se nacházejících měst … a vesnic, zejména měst Halle, Neumarktu, Glauchy, Wettinu, Löbejünu, Könnernu a Alslebenu"). – Název obou žup vychází z jejich někdejšího osídlení polabskými slovanskými kmeny Neleticů a Nudiců. Slovanské obyvatelstvo je v okolí Halle archeologicky doloženo již kolem roku 700. Pojmenování "Neletici" přežívá dodnes v názvu obce Nehlitz, pojmenování "Nudzici" pak v názvu obce Neutz. – Hallský právník, úředník a všestranný vzdělanec Johann Christoph von Dreyhaupt (1699‒1768) rozdělil kroniku do dvou dílů. První díl (1386 textových stran) vytiskl a vydal v roce 1749 hallský univerzitní knihtiskař Emanuel Schneider (1715‒1754); jeho péčí vyšel, v roce 1750, i díl druhý (1237 textových stran). Kromě textu kronika obsahuje řadu jedinečných dokumentárních mědirytin a dřevořezů. Heslo č. 194 na straně 625 ve II. díle je věnováno G. F. Händelovi. Předmětné faksimile, sestávající ze čtyř svazků (formát: 34,0 × 21,5 cm), vydalo v roce 2002 hallské nakladatelství "fliegenkopf verlag" (ISBN 3‒930195‒70‒4; Normalausgabe).
Členové ČHäS si výše popsané přírůstky mohou po předchozí dohodě prohlédnout na adrese ČHäS.
V příloze tohoto členského cirkuláře zasílám pozvánku na II. seminář České Händelovy společnosti v Praze 7 – Holešovicích dne 8. listopadu 2006 od 18.00 hodin; téma: "Charles Burney (1726‒1814) a jeho hudební cesty v roce 1770 a 1772". Přednášet bude Pavel Polka, předseda ČHäS. Rádi bychom uvítali hojnější účast nežli v případě I. semináře ČHäS dne 19. dubna 2006 (srov. s členským cirkulářem ze dne 21. června 2006). – Charles Burney, věhlasný anglický hudební historik, si největšího uznání vydobyl jako autor čtyřsvazkových "Všeobecných dějin hudby" ("A General History of Music"; 1776‒1789). Za účelem shromáždění potřebných materiálů pro jmenované dílo podnikl dvě "průzkumně-dokumentační" cesty po Evropě: roku 1770 a 1772. 14. ‒ 17./18. září 1772 cestoval z Vídně do Drážďan přes České království po trase Německý (= Havlíčkův) Brod – Kolín – Praha – Lovosice. Vždy následující rok, tj. 1771 a 1773, vydal deníky z obou cest tiskem. U příležitosti jubilejních händelovských oslav v Londýně roku 1784 zveřejnil o rok později zevrubný popis všech pěti koncertů; nazval jej "An Account of the Musical Performances … in Commemoration of Handel" ("Vylíčení hudebních představení k oslavě Händelovy památky…"). Vlastnímu popisu předeslal "Nástin Händelova života" ("Sketch of the Life of Handel"), obsahující mnoho cenných údajů.
V důsledku onemocnění pana Václava Lukse, vedoucího barokního souboru Collegium 1704, řádného člena ČHäS, musel být na poslední chvíli odvolán původní program pro zámecké divadlo v Mnichově Hradišti dne 9. září 2006 (srov. s členským cirkulářem ze dne 21. června 2006). V "hodině dvanácté" se podařilo na uvedený den zajistit náhradní produkci Les Fêtes de l'Amour ("Slavnosti Amorovy") se souborem Collegium Marianum (vedoucí: Jana Semerádová), Praha. V zaplněném divadle prezentovalo Collegium Marianum (ve zmenšeném obsazení: 2 tanečnice, tanečník, alt, 4 instrumentalisté) převážně ukázky z taneční hudby francouzských mistrů 17. a 18. století.
Dne 5. září 2006 byla na adresy osmnácti (!) tuzemských řádných členů rozeslána I. upomínka platby členského příspěvku ČHäS za rok 2006: podle bodu č. 8 stanov ČHäS měl být dotyčný příspěvek uhrazen nejpozději dne 31. března 2006. Na všechny, kdo svůj základní členský závazek ještě nesplnili, tímto apeluji, aby příspěvek poukázali v době co nejkratší. Příslušné obnosy se odesílají poštovní složenkou typu "C" na adresu: Česká Händelova společnost, Na Maninách 11/795, 170 00 Praha 7. Vyřizování upomínek zbytečně odčerpává naše peněžní prostředky a zatěžuje provozní agendu!
Ve smyslu Dohody o splátkách uzavřené v Praze dne 3. února 2005 (srov. s členským cirkulářem ze dne 21. března 2005) obdržela ČHäS dne 3. srpna 2006 poštovní poukázkou třetí splátku pana Ondřeje Macka (15.000 Kč). Nyní zůstává pan Macek ČHäS dlužen částku v celkové výši 16.000 Kč, jež by v jedné (poslední) splátce měla být plně zapravena do 31. prosince 2006.
Korektura k členskému cirkuláři ze dne 21. června 2006. 5. odstavec, 6. řádek shora: místo letopočtu "2007" má správně být letopočet "2008". Za vzniklé nedopatření ("překlep") se omlouváme.