CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)

Vážení přátelé,

jak se u prvního členského cirkuláře v kalendářním roce stalo již dlouholetým zvykem, přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2018:

 

Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2018. Dokument vyhotoven dne 1. ledna 2019.

Sledované období, v jehož průběhu ČHäS obdržela tři různě vysoké sponzorské dary (č. 98–100), nevybočovalo nijak výrazně z obvyklé osnovy příjmů a výdajů, jakou známe z posledních let; závěrečný deficit se tentokrát “zastavil” na 129,23 % deficitu z roku předchozího. Výsledky hospodaření za rok 2018 ukázaly, navzdory velmi přísně uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu (“minus”) ve výši 22.933,53 Kč. Celkové příjmy obnášejí 25.678,47 Kč, výdaje 48.612,00 Kč. Peněžní “toky” během období od založení ČHäS (dne 28. března 1990) do 31. prosince 2018 vyhlížejí, díky “tučným” letům v minulosti, příznivě: celkové příjmy činily 2.774.202,37 Kč, výdaje 2.655.493,63 Kč, tj. plus (“zisk”) 118.708,74 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků členů ČHäS za rok 2018: v této kategorii bylo inkasováno 17.883,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč devíti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: 900,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2018 výši úroků, a sice o 745,53 Kč; to je o 937,62 Kč méně nežli v roce 2017. Výrazného snížení bankovních poplatků bylo dosaženo díky skutečnosti, že počínaje měsícem březnem 2015 přestala banka, na základě iniciativy předsedy ČHäS, účtovat poplatky za vedení účtu (viz členský cirkulář ze dne 24. června 2015).

Thomas Hudson (1701–1779): Georg Friedrich Händel (1685–1759). Olejomalba na plátně z roku 1756. 238,8 × 146,1 cm. Národní portrétní galerie, Londýn, Anglie. Inv.č.: NPG 3970 (1968). – Předpokládá se, že na tomto obraze je skladatel slepý nebo – spíše – částečně slepý.

V souvislosti s letošním 260. výročím úmrtí Georga Friedricha Händela výbor ČHäS srdečně zve všechny zájemce na XXIV. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve středu dne 24. dubna 2019 od 18.00 hodin v učebně č. 19 (I. patro) Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 – Holešovice, v sousedství stanice metra “Nádraží Holešovice” (trasa “C”). Název semináře zní: “Total eclipse. Poslední léta Georga Friedricha Händela”. Přednášet bude Pavel Polka, předseda ČHäS. Vstup volný. – Přednášející se bude věnovat, s využitím současných zahraničních i tuzemských poznatků, poslednímu desetiletí v Händelově životě, zejména s ohledem na jeho oční chorobu, která byla v nedávné době diagnostikována předními lékařskými kapacitami. Co se týče skladatelova zdravotního stavu v jednotlivých obdobích jeho fyzické existence, vycházejí odborní posuzovatelé toliko z vnějších příznaků zaznamenaných Händelovými současníky: žádné lékařské zprávy nejsou k dispozici. Nicméně i z dochovaných slovních a obrazových záznamů, pocházejících od osob bez lékařského vzdělání, si lze vytvořit celkem spolehlivou představu o mistrově vrozené tělesné kondici a jejím vývoji až po závěr života. Účastníci semináře vyslechnou několik reprodukovaných ukázek z Händelova “osudového” oratoria “Jephtha” (“Jiftách”), HWV 70. V jeho autografu skladatel provedl, dne 13. února 1751, v rodném jazyce, zápis týkající se slabosti (“so relaxt”) v levém oku, jež mu znemožnila v kompozici pokračovat.

Karel Čapek (1890–1938).

Bylo by málo pravděpodobné, kdyby se v rozsáhlé a mnohostranné tvorbě Karla Čapka (1890–1938) neobjevilo také jméno Georga Friedricha Händela. A opravdu – hned dvě zmínky nalezneme v jeho posledním, nedokončeném románu Život a dílo skladatele Foltýna, knižně poprvé vydaném v únoru 1939 v Knihovně Lidových novin v Brně. Devět kapitol románu představuje výpovědi jednotlivých osob, které nějakým způsobem vešly ve styk s “elegantním, vymydleným” Bedřichem Foltýnem (uměleckým jménem “Beda Folten”), neúspěšným podvodníkem předstírajícím, že je hudebním skladatelem, ač je ve skutečnosti v tomto oboru zcela neschopný. Foltýn pilně a okázale, s patřičným rozruchem, pracuje na opeře s názvem “Judita”, avšak nic z té práce nepochází z jeho hlavy. Díky sňatku s bohatou ženou může štědře uplácet různé umělce a tak od nich získávat materiály potřebné pro kompilaci opery. Námětově Čapek vychází z životních osudů nedostudovaného německého právníka Hornera vypsaných Karlem Sabinou (1813–1877) v jeho “Vzpomínkách” (vydaných až roku 1937). Foltýnův příběh současně připomíná “pěveckou kariéru” Florence Fosterové Jenkinsové (1868–1944), nezapomenutelně ztvárněné Meryl Streepovou v britském filmu “Florence Foster Jenkins” (2016). – V Čapkově románu je Georg Friedrich Händel poprvé zmíněn ve IV. kapitole: „… najednou vám [při Foltýnově pohřbu v krematoriu] spustí varhany a hrají Händelovo Largo, ale tak úchvatně… To hrál jeden slavný profesor konzervatoře.“ (Karel Čapek – Spisy XI: První parta, Život a dílo skladatele Foltýna; Československý spisovatel, Praha 1989; str. 221.) Druhá zmínka se nachází v VIII. kapitole: jistý slovutný dirigent v nočním lokálu s úžasem sleduje zkrachovalého, ale neobyčejně zručného klavíristu Kannera, jak v opilosti vztekle a posměšně paroduje skladby známých skladatelů. Nakonec dirigent sám usedne ke klavíru a přehrává Kannerovi právě vyslechnuté parodie: „Pamatuješ se na tohle, Kannere? A znáš ještě tohle? To je Gluck. – A tohle znáš? To je Händel.“ (Viz výše, str. 246.)

Libreto Händelova oratoria “Belshazzar”, HWV 61, v překladu do němčiny z pera Johanna Otta Heinricha Schauma (1763–1834). Berlín, 1834. Seznam jednajících osob a začátek oratoria: accompagnato Nitókridy “O wandelbare Macht menschlicher Herrschaft”. Sbírky České Händelovy společnosti, Praha.

Uvádění Händelových oratorií Berlínskou pěveckou akademií (Sing-Akademie zu Berlin) za řízení Carla Friedricha Rungenhagena (1778–1851) přibližuje v knihovně České Händelovy společnosti libreto mistrova oratoria “Belshazzar”, HWV 61, vytištěné v Berlíně roku 1834 v překladu do němčiny z pera Johanna Otta Heinricha Schauma (1763–1834). Název libreta zní: “Belsazar, Oratorium in drei Abtheilungen von G. F. Händel, übersetzt von O. Schaum.” Tisk ve formě sešitu (20,0 × 11,9 cm) sestává ze 30, resp. 32 stran. Schaumův překlad uvedl Rungenhagen s Akademií v Berlíně v letech 1834, 1835 a 1840. Exemplář libreta, zakoupený v roce 2015 v jednom drážďanském antikvariátu, pochází z hudebního oddělení Státní knihovny v Berlíně. Podle dílčích údajů v odborné literatuře přeložil Schaum pro Rungenhagena ještě Händelova oratoria “Israel in Egypt”, HWV 54, “Solomon”, HWV 67, a “Theodora”, HWV 68.

V souvislosti se Schaumovým překladem oratoria “Belshazzar” bychom v téže knihovně neměli přehlédnout drobnou knížku s názvem Händel’s Oratorientexte – Texty Händelových oratorií (17,0 × 12,2 cm; 371 stran). Pod tímto názvem se skrývá soubor překladů Händelových oratorií v angličtině a většiny duchovních skladeb v angličtině do německého jazyka. Knížku vydalo roku 1873 nakladatelství Franze Dunckera (1822–1888) v Berlíně. Všechny překlady v ní obsažené vděčí za svůj vznik literárnímu historikovi a politickému publicistovi Georgu Gottfriedu Gervinovi (Gervinus; 1805–1871), členu tzv. Göttingenské sedmy (Die Göttinger Sieben). Rozděleny jsou do čtyř skupin: hymny, ódy, oratoria, hudební dramata. Gervinovy překlady použil Friedrich Chrysander (1826–1901) do souborného vydání Händelových děl (Lipsko, 1858–1894), jednoho z největších hudebně-vydavatelských projektů vůbec. – V knihovně České Händelovy společnosti nechybí průlomová, leč nedokončená Chrysanderova monografie “G. F. Händel” (Breitkopf & Härtel, Lipsko 1919 – druhé, nezměněné vydání; tři svazky: 496 + 482 + 224 stran).

Dne 7. února 2019 opustily tiskárnu “Fastr typo-tisk” (Jiří Laněk; Nad Buďánkami II 13/1933, Praha 5 – Smíchov), v nákladu 3000 kusů, trojjazyčné letáky formátu 1/3 A4 s výzvou k peněžním darům za účelem vydání jubilejní publikace ČHäS k 30. výročí jejího založení v Praze dne 28. března 1990. Text letáku představujícího samostatný bílý list bezdřevového ofsetového papíru (170 g) potištěný červenohnědou barvou na obou stranách je psán v češtině, němčině a angličtině. Členové, kteří dostávají členské cirkuláře klasickou poštovní cestou, obdrží leták spolu s tímto cirkulářem. Ostatní členové jej naleznou na našich webových stránkách v sekci “Aktuality”; na přání jej v žádaném počtu zašleme také fyzicky. Tisk letáků stál 2700 Kč (výdajová položka č. 2009), tj. 0,90 Kč za jeden exemplář. – I když je leták určen především do zahraničí, předpokládáme, že i naši členové dle svých možností na vydání publikace (“almanachu”) přispějí: samozřejmě uvítáme i drobné (“symbolické”) peněžní obnosy. Leták budeme adresně distribuovat na kulturních akcích v tuzemsku i v zahraničí, především na Händelových festivalech v Göttingenu a v Halle. Budeme vděčni za jakékoliv další tipy od našich členů. Abychom ušetřili náklady na tisk, prověříme technické možnosti nejen v České republice, ale i v Německu, kde působí tiskárna “WirmachenDruck.de”, jež poskytuje velmi kvalitní služby za mimořádně nízké ceny. – Autorem publikace a současně odpovědným redaktorem je předseda ČHäS. Grafické práce provádí pan Libor Hofman z Úholiček. Dotyční, stejně jako ostatní spolupracovníci, se na vzniku publikace podílejí bez nároku na odměnu.

 

Trojjazyčný leták formátu 1/3 A4 s výzvou k peněžním darům za účelem tisku jubilejní publikace České Händelovy společnosti k 30. výročí jejího založení. Přední strana (v češtině) a zadní strana (v němčině a angličtině). Leták byl vydán, podle grafického návrhu Libora Hofmana (Úholičky), dne 7. února 2019 v nákladu 3000 výtisků.

Libor Hofman (nar. 1955): grafický návrh přední strany obálky jubilejní publikace k 30. výročí založení České Händelovy společnosti 1990–2020. Skutečné rozměry: 21,0 × 14,0 cm. Stav ze dne 7. března 2019.
Na obálce zachycena pískovcová socha Georga Friedricha Händela zdobící balustrádu hlavní římsy pražského Rudolfina, dílo vídeňského sochaře Hanse Rathauského (Rathausky; 1858–1912) z let 1883–1884. Použit fotografický snímek Martiny Růžičkové ze dne 5. dubna 2015.

Tradiční návštěva zvěřinových hodů v restauraci a penzionu “Pod Dračí skálou” na Karlštejně se letos uskutečnila, v deštivém počasí, dne 5. ledna, za účasti 17 osob, z toho 6 řádných a 4 zakládajících členů ČHäS. Händelovskou “zvěřinovou skupinu” opět doprovázela družná fenka Dora (zlatý retrívr). Cukrárna manželů Vostřákových v obci pod hradem, obvyklá to první zastávka na Karlštejně, byla tentokrát zavřena; adekvátní náhradu nebylo možno nikde nalézt. Někteří členové skupiny místo pátrání po dortech a zákuscích upřednostnili průzkumný výšlap do okolního kopcovitého terénu na tzv. prakoviště z doby obléhání hradu husity. K samotným zvěřinovým hodům (tj. k obědu) se však skupina vzorně dostavila v celém složení. Po vydatné konzumaci, splnivší i nejnáročnější gurmánská očekávání, a společném fotografování před restaurací následoval pomalý návrat na vlakové nádraží zpestřený zastávkou na nádvoří Karlštejna.

Zvěřinové hody na Karlštejně, 5. ledna 2019. Snímek, pořízený před restaurací a penzionem “Pod Dračí skálou” krátce po ukončení hodů, zachycuje uvolněnou, téměř povznesenou náladu, kterou vyvolala konzumace chutných a zároveň vydatných pokrmů. Jak se zdá, úplně se zapomnělo na to, že cukrárna manželů Vostřákových dole v obci je zavřena. – Zleva: Michal Typl, Milan Černý, Martina Portyková s fenkou Dorou (zlatý retrívr) v pohybu, Jana Hejdová, Josef Průcha, Oto Michek, Vlasta Michková, Věra Várady, Jitka Čechová, Libor Hofman, Hana Jakubcová, Vladimír Cibulka, Pavel Polka, Karel Kekeši, Dana Motyčková. [Na snímku chybí Jana Cibulková a Stanislav Mohorita.] Foto pracovník restaurace a penzionu “Pod Dračí skálou”, Karlštejn.

Výbor ČHäS velice děkuje za peněžní dar ve výši 2.000,00 Kč od pana Jana Kučery z Kladna obdržený na účet Společnosti dne 9. ledna 2019 (číslo daru: 101). Kromě předmětného peněžního daru jmenovaný nedávno velkoryse uhradil koupi ryté podobizny Giana Gastona Medicejského (1671–1737) od Georga Martina Preislera (1700–1754) z roku 1736 (viz členský cirkulář ze dne 7. prosince 2018).

Korektura v členském cirkuláři ze dne 7. prosince 2018: ve II. odstavci, 8. řádku, nahraďte laskavě slovo “Cenedě“ slovem “Serravalle”. Omlouváme se za vzniklou nepříjemnost.

V Praze dne 7. března 2019. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.